Dne 7. 5. 2016 odezněl koncert jednoho z nejznámějších skladatelů filmové hudby Hanse Zimmera. Jeho představení nadchlo natolik, že postavil na nohy vyprodanou O2 arénu.
Říkejme si, co chceme, ovšem nemůžeme upřít, že jedním z nejvlivnějších, nejžádanějších a nejpopulárnějších skladatelů filmové hudby v posledních letech není nikdo jiný než rodák z Frankfurtu nad Mohanem Hans Zimmer. Ten 7. 5. 2016 vystoupil ve vyprodané pražské O2 aréně se svými nejznámějšími skladbami, kde ho doprovázela na různé nástroje jeho kapela ze všech koutů světa a nesměl chybět ani pražský orchestr. Sám hudebník si zahrál na několik nástrojů. Zde přináším své dojmy.
Započalo to ohromným otvírákem, přes který se nám přehnal soundtrack jednoho z prvních Zimmerových OST a to hudba z Řidiče slečny Daisy hned navazujíce na hlavní podklad Sherlocka Holmese s Robertem Downeym Jr. v hlavní roli. Dále se to neslo přes Rain Mana, který vysloužil Zimmerovi v osmdesátých letech vstupenku do Hollywoodu, další Piráty z Karibiku (tedy část, kterou Zimmer skutečně složil) a pak pro skladatele oscarový soundtrack Lvího krále až po Šifru mistra Leonarda nebo Madagaskar. Toto a ještě více nám přinesla první část koncertu hudebního velikána. Posléze následovala dvacetiminutová přestávka a po ní se opět spustil voj několikero velice i méně známých skladeb. Po úvodních pár suitách se pustil do Amazing Spiderman a hned přešel na Temného rytíře, od kterého následovali pouze další Nolanovky, tedy Interstellar a po oficiálním skončení byla jako dodatek suita Počátku.
Zimmer předvedl velice úžasné představení. Každý tón vámi emočně zacloumal.
Popsat něco tak velkého a úžasného je opravdu nadlidský výkon, ale jelikož jsem výjimečný a strašně úžasný nadčlověk, tak se o to alespoň pokusím. Zimmer předvedl velice úžasné představení. Každý tón vámi emočně zacloumal a to, ať když jste se začali smát při suitě Lvího krále či Madagaskaru, anebo jste chtěli uronit slzy při Time z Počátku, bylo to dokonalé. Tento Němec jako by cloumal za nitky vašich emocí. Využíval je a vás tak dostával do neustálého transu. V okamžiku, kdy si řeknete, že je po všem, se zčistajasna vynoří opět něco a ještě ve větším měřítku. Do toho vás různými skladbami doprovází samotný autor svým moderováním. Nebojí se sáhnout po kdejakém vtípku, anebo vzdát hold Heathu Ledgerovi, který si zahrál Jokera v Temném rytíři a ještě před dokončením snímku zemřel.
A jak mohu tak přesvědčeně psát, že se jednalo o skvělé představení? Tento chlap po svém dodatku postavil na nohy a roztleskal vyprodanou O2 arénu a za to Hansu Zimmerovi vážně vzdávám hold, jelikož je to podivuhodný výkon a měli bychom si vážit, že umělec takového formátu se přijel podívat do takového malého, ale i přesto významného, státu, jako je Česká republika.
Ač bych chtěl vytknout něco sebevíc, tak to nejde. To co se nejvíce vždy dá kritizovat je délka, ale koncert započal o čtvrt na devět a končil o půl dvanácté večer, což je opět pozoruhodná délka. Děkuji ti mockrát, Hansi! Dojal jsi mě i pobavil.
