Po skvělém Deadpoolovi, špatném Dawn of Justice, podprůměrném Civil War a bůhvíjakém X-menovi, přichází Suicide Squad, které je nasáklé akcí, humorem a zřejmě také pořádnou dávkou éčka.
V dětství jsme byli rádi na správné straně. Na straně, která měla vždy dle zákonů filmu vyhrát. Ovšem postupem času se valná většina z nás přemístila myslí do řad záporáků a tyto antagonické postavy tak dostávaly na oblibě. Byla tak jen otázka času, než vznikne samostatný komiks, kde budou tito veleslavní nepřátelé neméně slavných superhrdinů spjati dohromady a střetnou se s ještě větším zlem. To se stalo právě v komiksu Suicide Squad, v češtině prezentovaného jako Sebevražedný oddíl. Knížka si získala natolik v oblibě, že se dočkala filmové adaptace.
Zápletka není nějako silná. Máte tým postav složeného z Harley Quinn, šílené přisluhovačky a milenky Jokera, El Diabla, ohnivého démona v lidském těle, Croca, což je krokodýl s postavou člověka, Captaina Boomeranga, který má fetiš na růžové jednorožce, a to vše nám uzavírá profesionální ostrostřelec Deadshot, kterého si střihl Will Smith. Tato skupinka, u níž se pomalu počítá se stoprocentním neúspěchem, je vyslána, aby bojovala proti čarodějnici Enchantress a jejímu bratříčkovi, který byl nějaký ten pátek vězněn. Tento pár super ultra padouchů se pokouší obsadit celé Midway City, následně zničit všechny lidské zbraně a obsadit celičký svět (ach ty malé cíle). Do toho si připočtěte, že se za jednotkou Suicide Squad žene chlápek s pomalovaným ksichtem, kterého by měli označit za nesvéprávného, s cílem zachránění jeho milované Harley a máte celý koktejl. Protřepat, nemíchat, prosím.
Ačkoliv se nejedná o žádné dějové orgie, tak přece jen má snímek v sobě sílu, kterou táhnou hlavní postavy. Jejich vykreslení je detailní a povedené. Zjistíme, jak byly postavy zajaty, aby se následně dostaly do týmu. Dostane se nám motivů hlavních antagonistů a nám tak nic nebrání se dostat do jejich kůže.
Co se týče vedlejších charakterů, tak tam je to horší. Režisér si totiž zřejmě řekl, že méně znamená více, a tak vystřihl většinu scén s Jokerem. Je to veliká škoda, jelikož pak je tato postava vykreslena v naprosto debilním světle a nejen, že teda působí debilně, ale film nám tak vnucuje pocit Klaunovy naprosté zbytečnosti. Kdyby bylo ve scénáři více scén, tak bychom se nezlobili. A kdyby byla tato postava úplně vyškrtnuta, či by byla dána do příběhu jen v rámci popsání Harleyny historie? To už by vůbec nevadilo. Na druhou stranu si musíme přiznat, že herec tohoto magora, Jared Leto, ztvárnil postavu parádně. Opět se jednalo o jiný styl, než nám nabídl Temný rytíř z roku 2008, kde hrál zesnulý Heath Ledger, anebo Nicholsonův Šašek z roku ’89. V tomto herecké obsazení určitě neselhalo.
Co si zaslouží studenou sprchu, tak je rozhodně občasná neschopnost vyprávění příběhu. Některé scény byly natolik nepřehledné, až jsem vlastně vůbec netušil, co se stalo. Vy tak dlouho přemýšlíte během dění filmu, co že se to vlastně stalo a i kdybyste naběhli hlavou na betonovou zeď, tak stále nic netušíte. Mimoto vám je dosti kažen divácký zážitek. Děkuji, Ayere! (pozn. aut.: režisér snímku)
Ačkoliv se nejedná o žádné dějové orgie, tak přece jen má snímek v sobě sílu, kterou táhnou hlavní postavy.
Na závěr by se hodilo napsat, že jinak pochody kamery jsou kvalitní a co by si zasloužilo velikou pochvalu, tak je soundtrack. Ten je složený od House of the Rising Sun od Animals, přes Bohemian Rhapsody od Queenů, až k originálním písním od Twenty One Pilots anebo Imagine Dragons.
Shrňme si to – Trochu jednoduchý příběh, který je rozšířen o zajímavé postavy, podkreslen skvělým hudebním doprovodem, až po dobré kameramanské dovednosti. Trochu nám to shazuje nepřehlednost leckterých scén a prostě ta nucenost Jokera, která je naprosto zbytečná a trapná. Ergo se na film i přes některé chyby vyplatí jít a přiznejme si to – nejedná se o digitální bordel, jako byl Batman vs Superman.
Dovětek autora: Vím, že mám celý týden skluz, ale může za to Kalousek, američtí imperialisté a uprchlíci. Děkuji za pochopení.
