Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kritik zabloudil na Zlín Film Festival 2017 - 1. den

28. 05. 2017 11:19:45
Zlín - Jako minulý rok, tak i nyní jsem na Zlínském filmovém festivalu. Je to však s jedním rozdílem. Budu svými texty o festivalu zaplňovat tento zcela normální blog (aby jen tak nezel prázdnotou). Přináším vám dojmy z 26.5.2017.

Znáte to, pomalu vám končí praxe v novinách a už se začnete obávat, jak budete mít až moc volného času (vcelku naivní představa, jestliže jste studenti filmu). A jak ho zaplnit jinak, než dalším psaním o nějakém filmovém festivalu, který je ve vašem studijním městě. Sehnat akreditaci není tak těžké, když mimoto všechno píšete do televizního pořadu, takže seberete kartu s modrým „press“ pruhem a můžete vyrazit na průzkum. Zde tak přináším začátek svého reportážního seriálu.

Člověk si kráčí po zlínských uličkách a už to cítí ve vzduchu. A hlavně to vidí. A co je ono „to“? Ono pomyslné „to“ je totiž atmosféra. Atmosféra filmového festivalu, jehož 57. ročník byl oficiálně zahájen 26. května 2017. Hromada lidí cpoucí se přes ulice „dědiny s trolejbusem“, hlavní náměstí plno různých stánků, pojízdných kaváren, nejinak tomu je i v celém parku, kde navíc panuje obrovské pódium. Ano, Zlín Film Festival je v plném proudu.

Ačkoliv z předchozího odstavce mohlo vyznít má poněkud zděšená reakce nebo přílišná kritika, tak opak je pravdou. Po minulé dobré zkušenosti s festivalem jsem se na další ročník nemohl dočkat. Baťovým městem totiž vždy vládne taková specifická atmosféra. Abychom si to upřesnili – Zlín je studijní město. Téměř vysokoškolské, ale velkou část neoficiálních obyvatel tvoří i okupanti středoškolských internátů (mezi které se taky počítám). Přes víkendy a prázdniny tedy nenarazíte na téměř jediného člověka. ZFF toto převrací a lidí je zde až moc. Povětšinou ale značně přátelských lidí. Nejenže ze svých „skrýší“ vycházejí místní obyvatelé, ale přijíždí i dost cizinců. Autorů filmů, novinářů, či náhodných zbloudilých duší. A všichni s jediným zájmem – film. Když pomineme místní mládež (mou generaci), jejichž opilé schránky válející se na chodníku musíte pomalu odkutálet na jinou stranu, abyste mohli projít.

První film festivalu – to bývá něco magického. Něco, co vám trošku předpoví, zda vás bude momentální plejáda snímků vůbec bavit. A budiž. První mnou zhlédnutý film na ZFF byla Vláčilova Holubice. Poetický snímek vypracující o zbloudilém poštovním holoubkovi. Zde jsem trošku narazil. Od Vláčila jsem viděl pouze Markétu Lazarovou. Taktéž velmi náročný film, který se mi ale na rozdíl od Holubice strašně líbil. U tohohle ptáka, který má většinou potřebu značného vyprazdňování se, jsem byl pln jakýchsi pohnutek. U Lazarové jsem se bavil ostošest. Bylo to velmi složité, ale taky velmi inteligentní. U Holubice jsem neustále klimbal očima a modlil se za blízký konec. Tento snímek měl strašně jednoduchý příběh, a tak se nabízelo pouhopouhé jednoduché a možná i trochu svižnější provedení. Hodně tvůrců se takovýmto způsobem daří navázat na filozofickou notu. František Vláčil mezi ně nepatří.

A jak jsem říkal, první film festivalu je něco, co by vám mělo lehce naznačit, v jakém duchu se budete po celý festival bavit. Co vám předurčí, zda jste si vybrali dobře nebo špatně. Je pravda, že dalšího snímku co následoval, Podle pravidel, jsem se lehce obával. Nebylo však důvodu. Toto teenage-drama odsýpá jako hodinky a vy se nestíháte nudit. Dobře napsané postavy, podmanivé kresby hlavní hrdinky a hodně do noty hrající hudba, je zkrátka dobrou kombinací na úspěch. Snímek si zřejmě mé sympatie vysluhuje taktéž kvůli mému zalíbení se ve filmech tohoto typu. A když se jedná o věc dobře natočenou, to už jen chrochtám blahem. Opravdu, Podle pravidel není nijak vlezlý, ale taky není příliš depresivní. Jedná se o dobře namíchaný koktejl, který vám bude více než chutnat.

A to je vlastně všechno z 1. dne. Mohu vám ještě rozepisovat podrobnosti o mém pokusu najít internet, avšak to by bylo na dlouho. Koneckonců jsem ho našel, a tak mohu publikovat první díl mého příběhu ze Zlín Film Festivalu. Je to dobrodružství jako každé jiné. Jen tohle je teprve začátek.

Následující epizoda zde.

Průběžné hodnocení filmů na mém ČSFD profilu zde.

Autor: Michal Schmidt | neděle 28.5.2017 11:19 | karma článku: 5.15 | přečteno: 227x

Další články blogera

Michal Schmidt

Vystrašen na To tata

To je zpět v novém filmovém zpracování - Pennywise je strašidelnější, efekty působivější a přijetí vlídnější. A pak se na To podíval jeden velký strašpytel.

10.9.2017 v 14:36 | Karma článku: 6.94 | Přečteno: 259 | Diskuse

Michal Schmidt

Svěrák běžel Po strništi bos a natloukl si nos

Nová svěrákovina, která předchází kultovnímu snímku Obecná škola. Jan Svěrák už však nepatří mezi osvědčené kádry filmového řemesla. Alespoň ne potom, co se vydal Po strništi bos.

18.8.2017 v 12:40 | Karma článku: 28.23 | Přečteno: 3626 | Diskuse

Michal Schmidt

Válečná vizuální epopej z břehů Dunkirku

Christopher Nolan se řadí k předním autorům Hollywoodu, do kterého se nikdo nebojí vložit svou důvěru. Tu si původem anglický filmař znovu zasluhuje svým novým válečným filmem Dunkirk.

24.7.2017 v 16:26 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 389 | Diskuse

Michal Schmidt

Kritik zabloudil na Zlín Film Festival 2017 - 2. den

Zlín – Jsem člověk, který má orientační nesmysl. To znamená, že se většinou ztratím. Kdekoliv a kdykoliv. V tento den to bylo horší. Hledal jsem internet. Tohle jsou dojmy z 27.5.2017.

29.5.2017 v 1:21 | Karma článku: 4.56 | Přečteno: 196 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ivana Jungová

Bo vás naučí vnímat přítomný okamžik

Vy ještě neznáte chlapíka jménem Bo? Tak to je nejvyšší čas to napravit. Bo totiž dokáže člověku vlít obrovskou chuť do života. A také červená kráska Nella Dan, záhadné město Hobart, učitel Wilkins, nekonečný led a buřňáci sněžní.

18.10.2017 v 23:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Helena Herynková

Dům snů, co se změnil v peklo

Pronajali byste si dům s více než 200 striktních pravidel? Jane i Emma to udělaly a obě pak hořce litovaly. Jaká byla Ta přede mnou, prozradí thriller z pera J. P. Delaney.

18.10.2017 v 13:41 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 341 | Diskuse

Karel Sýkora

Parra for Cuva ft. Anna Naklab – Wicked Games

"Wicked Game" is a song by American rock musician Chris Isaak, released from his third studio album Heart Shaped World (1989). Despite being released as a single in 1990.

18.10.2017 v 10:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 |

Karel Sýkora

Biblické umění – Arte Bíblica

Elektronická galerie biblického umění, křesťanské ilustrace, biblické obrazy ve veřejném vlastnictví nebo bezplatné licence ke sdílení zdarma.

18.10.2017 v 7:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 |

Vlasta Fišrová

Jak jsem hrála ve filmu

Krušného horory režiséra Petra Mikšíčka mají pokračování, z hor Krušných se přesouváme do hor Doupovských, kde se na jednom z kopců nachází zvláštní ornament. Vysázený z buků kdysi před lety, zajímavý pro záhadology.

17.10.2017 v 10:53 | Karma článku: 4.70 | Přečteno: 211 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 613

Jsem takový obyčejný student filmu, z takového obyčejného města a se zcela obyčejnými názory. A toto je takový obyčejný blog.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.